Jdi na obsah Jdi na menu
 


Drama

3. 5. 2010

Divadlo obecně (Drama)

 

  • Není úplně jasné jak divadlo vzniklo, je však mnoho teorií. Jednou z nich je, že se vyvinulo z jakýchsi rituálů, jinou, že z vypravování mytologických příběhů či nějakých tanců.
  • Původ dramatu jako takového ( ještě se nerozlišují tragédie a komedie ) je možná již v Egyptě – součástí korunovací, odtud se pravděpodobně dostal do Řecka, ve zdejší společnosti sloužilo hlavně pro zábavu.
  • Drama je psanou formou divadla.
  • Narozdíl od poezie nebo prózy se zde děj dozvídáme z jednání postav.
  • Antické divadlo se pravděpodobně vyvinulo z rituálu pro Dionýsa a Démétér
  • Původně šli dva průvody ke kruhovému obětišti Dionýsa, z jednotlivých průvodů se pak teprve zde stala tragédie a komedie…

 

Tragédie

 

  • Vyvinula se z prvního průvodu, který zpíval oslavné písně na Dionýsa.
  • Mnohem populárnější a hranější než komedie – V době antiky byla hlavní.
  • Již v době antiky se utvořila pevná struktura tragédií, platící až dodnes:

1)    Expozice – uvedení do děje (seznámení s postavami, nastínění prostředí, děj)

2)    Kolize – první střet sil (např. Romeo se zamiluje do Julie)

3)    Krize – malý konec, první tragický moment (první vraždy, R. a J. si myslí, že se           nikdy neuvidí)

4)    Peripetie – momentální náhlý zvrat k lepšímu (vymyšlení lsti)

5)    Katastrofa – (Romeo nedostane vzkaz a nad Julií spáchá sebevraždu, ona se probudí a udělá totéž)

 

ANTICKÁ TRAGÉDIE

  • Reagovaly na aktuální dění, byly na motivy bájí a mýtů …
  • Autoři:

 

    • Aischylos – nejstarší, tradicionalista, nepsal psychologické hry, šlo mu o etiku a morálku, napsal 90 her, dochovalo se jich 18,

 

      díla: Prosebnice, Sedm proti Thébám, Upoutaný Prométheus, trilogie

              Oresteia

 

    • Sofokles navázal na Aischyla, omezil funkci sboru, nepsal trilogie, zavedl třetího herce (do té doby jen dva), lepší prokreslení postav – z něho vychází jejich jednání, psychologie, MODERNĚJŠÍ,

 

      díla: Král Oidipus, Oidipus na Kolóně, Antigona, Elektra

 

    • Euripidés – téměř nepracoval se sborem, plnil role (původní sbor), porušoval tradiční charakter dramatu, velmi propracovaná psychologie z níž vychází jednání postav, ve většině her hlavními postavami ženy,

 

     díla: Médeia, Hippolytos, Elektra, Trójanky, Bachantky

 

  • První autoři ještě hodně používali sbor, který se ale postupně měnil na další stěžejní herce, viz. autoři

RENESANČNÍ TRAGÉDIE

 

  • Další výrazným obdobím pro tragédii bylo po antice až období Shakespeara a jeho současníků. Ve středověku měla na vývoj divadla vliv hodně církev. Právě herci byli považováni za tu nejhorší společenskou vrstvu, neobjevovalo se přímo rozlišení tragédií a komedií, divadlo bylo potlačováno církví a období slavné pro tragédii tedy přišlo až teď, v renesanci. Renesanční tragédie se poměrně liší od antické. Již zde nenacházíme sbor, postavy se neřídí nepsanými božskými a rodovými právy, ale jednají jako ve skutečnosti a rozhodují se samy za sebe (psychologizace postav).

 

  • Autoři: Výrazně zde převažuje William Shakespeare. Obecně divadlo - Shakespeare psal ve vrcholném (Alžbětinském) období, po němž nastal úpadek, jeho současníkem byl Ben Jonson. Jejich předchůdci v období vzestupu byli například Thomas Kyd, John Lyly nebo Christopher Marlow.

 

  • Shakespeare – dodnes se neví, zda všechny hry považované dnes za jeho napsal on sám. O Shakespearovi je málo informací, ale spousta hypotéz. Narodil se v roce 1564 a žil do roku 1616 (16.,17. stol.) Tragédie (až na Romea a Julii psanou v první fázi kariéry) psal ve druhé fázi své kariéry, ve které začal oproti předchozím letům přemýšlet hlouběji, zasmušileji a hlavně kritičtěji, už nebyl idealistou. Celkem 3 období tvorby.

 

  • Díla:
  • 1. obdoní tvorby – mladý a naivní:

·         Tragédie: Romeo a Julie (jediná)

·         Komedie: (někdy náměty z římské komedie) Zkrocení zlé ženy, Komedie omylů, Večer tříkrálový, Mnoho povyku pro nic, Veselé paničky Windsorské, Marná lásky snaha, Konec vše napraví, Veta za vetu, Kupec Benátský, Sen noci svatojánské (možná spíše pohádková hra), Jak se vám líbí...

·         Historie (historické hry): Titus andronicus (nepovedené a krvavé dílo)

  • 2. období tvorby – rostoucí skepse, začíná přemýšlet o smyslu života a o osudu:

·         Tragédie: Julius Caesar, Hamlet – kralevic dánský, Antonius a Kleopatra, Macbeth, Othello, Král Lear, Kollorianus, Timon Athénský (vrchol skepse)...

  • 3. období tvorby – pohádková tvorba – fantazie, východiska, dopadají ± dobře:

·         Cymbelín, Zimní pohádka, Bouře

 

  • V Shakespearových tragédiích se objevují i komediální postavy.
  • Objevují se zde prvky „pomoci zvenčí“ – po katastrofickém zakončení příběhu se objevuje někdo, kdo přináší naději Julius Caesar – Octavius, Hamlet – Fortinbras).
  • Náměty Shakespearových her nebyly většinou jeho, jednalo se o poupravené starší náměty převedené do lepší podoby (Král Lear – původně stará skotská balada).
  • Vylepšoval vlastnosti postav - v tragédiích jsou nejdůležitější charaktery postav.
  • Nepsal o Anglii, psal o jiných zemích a jiné době, pravděpodobně kvůli mocenskému tlaku (Alžběta II. zakázala psát o tématech, která se týkala Anglie a její politiky). Pokud psal Shakespeare o Anglii, jednalo se o hry oslavné (např. Jindřich VIII).

 

REALISTICKÉ  TRAGÉDIE

 

  • Realismus – 2. polovina 19. st. – 20. st., romantismus předtím.
  • Realismus vznikl v Anglii a Francii, už za doby Shakespeara a Moliéra
  • Většina realistických her nemá přímo určení tragédie, většinou se nazývají spíše psychologická dramata,  ale nejedná se o komedie.
  • Realismus = to co je skutečné
  • Pozitivismus, jedna z myšlenek Realismu, poznání, to co nejde poznat lidskými smysly, jako by nebylo.
  • Zkoumání a analýza jednotlivce a společnosti
  • Odkrývání nešvarů společnosti
  • Psychologie, sociologie

 

  • Autoři a jejich díla:

 

    • Berthold Brecht – Matka Kuráž a její děti (psychologické drama)
    • A. P. Čechov – Strýček Váňa (psychologické drama), Tři sestry, Višňový sad, Racek, také psychologická dramata
    • Bratři Mrštíkové – Maryšatragédie
    • Gabriela Preissová – Gazdina Roba, Její pastorkyňa – tragédie
    • H. Ibsen – Nora, Heda Gablerova – psychologická dramata
    • Jaroslav Vrchlický – trilogie tragédií – (Feidra) Hippodamie, Námluvy Pelopovy , Smrt Hippodamie, Smír Tantalův (Český Realismus)

 

Komedie

  • Nejasný vznik
  • Nejspíše se vyvinula z druhého průvodu , který zpíval Dionýsovi falické písně
  • Nevyskytují se zde téměř vůbec žádné charaktery postav

 

ANTICKÁ KOMEDIE

 

  • V době antiky neměly takový význam jako tragédie, původně neměla vůbec soutěže jako tragédie, pak se soutěže začaly dělat, ale mnohem menší než ty s tragédiemi.
  • Kritika společenských poměrů
  • V Římě se z toho vyvinuly morbidní  hry.
  • Nejstarší byly ze Sicílie.
  • Autoři:

 

    • Aristofanes – kritizoval filosofii a sofistikovanost, byl pro morálku a tradiční hodnoty

 

díla: Jezdci, Žáby, Oblaka, Mír a Lysistráta, Ženský sněm, Ptáci, Vosy

 

    • Menandros – prokreslení postavy

 

díla: Ostříhaná, Sudiči Spor o dítě, Dědek

 

  • Ustálené typy postav – komický stařec, milenec, hetéra – společnicí – milenky – vzdělané, kuplíř, lyrická milovnice
  • Intriková komedie je dodneška
  • Intriky
  • Jednu dobu byl zákaz vyjadřování ke společenským poměrům -  A.Veliký.

 

KOMEDIE Dell’Arte

 

  • Ve 15.-18.st. další výrazné období po Menandrovi, mezi tím nic moc.
  • Vznikla v Itálii
  • V překladu znamená „řemeslná komedie“.
  • Lidová
  • Kočovný život herců – putování od města k městu.
  • Hrálo se v kamenných nebo dřevěných sálech či pod širým nebem.
  • Všichni měli společné zisky.
  • Ustálené typy postav a zápletek, různé druhy.
  • Navazují na Menandra
  • Gagy, typy postav stejné jednání
  • 1-2 milenecké dvojice
  • Pantalone – benátský starší muž s dýkou, lakomec, otec jednoho z milenců, černý baret
  • Dottore – absolvent boloňské univerzity, ukecaný, přeřeky, celý v černém
  • Dva sluhové – Arlechino a Brigelo
  • Archelino – laskavý, naivní, dobré srdce, baret s liščím ocasem
  • Brigelo – mazaný, zlejší, protřelejší, bíle oblečen
  • Služčičky – Colombina, Maria
  • Kapitán – hloupý zlý voják symbolizující nadvládu Španělů nebo Rakušanů
  • Lazzi – gagy dědící se z generace na generaci, velmi populární
  • Všude do Evropy, komedianti nesměli do Francie
  • Harlekýn, Pierot ve Francouzské komedii
  • Autoři:

 

    • Carlo Gozzi – otec, hlava jedné z nejlepší herecké skupiny, začal psát
    • Maccuci – Il Principa – erudita…
    • Carlo Goldoni Sluha dvou pánů, hlubší charaktery osob, Poprask na Laguně

 

RENESANČNÍ ( Shakespearovská ) KOMEDIE

 

  • Vše o Shakespearovi a jeho současnících je u tragédie, viz. výše.
  • V Shakespearových komediích, ostatně jako ve všech, nenalezneme charakteristiku a rysy postav, ale hlavní je v nich láska a dobrý konec
  • Shakespeare nepsal jen komedie a tragédie, ale ke konci své kariéry také pohádkové hry.
  • Většinu komedií napsal v prvním, optimistickém a idealistickém období své kariéry
  • Díla: Kupec Benátský, Sen noci Svatojánské, Jak se vám líbí, Večer tříkrálový, Mnoho Povyku pro nic, Pohádkové hry(třetí období kariéry) – Zimní pohádka, Bouře, Cymbelín

 

 

  • Po Shakespearovi následovalo klasicistní období ve kterém psal komedie hlavně Francouz Moliére.
  • Moliérova díla – Tartuffe, Lakomec , Misantrop …

 

REALISTICKÉ  KOMEDIE

 

  • Realismus je popsán již u tragédií, viz. výše
  • Také se nejedná přímo o komedie, ale o hry upozorňující vtipnou formou na nešvary společnosti…

 

  • Autoři a jejich díla:

 

    • Berthold Brecht – Šestáková opera
    • L. Stroupežnický – Naši furianti

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 40130
Měsíc: 299
Den: 5