Jdi na obsah Jdi na menu
 


Satira v české a světové literatuře

9. 5. 2010

SATIRA V ČESKÉ A SVĚTOVÉ LITERATUŘE

Komično je estetickou kategorií autorského postoje. Znamená to, že autor hodnotí

představovanou skutečnost jako veselou, nutící k smíchu. Smích vzbuzují situace, v nichž

dochází k nějakému rozporu mezi normalitou a porušením této očekávané normality (např.

člověk normálně neuklouzne na banánové slupce…). Autor realizuje tento rozpor různými

prostředky – pomocí humoru, satiry, sarkasmu, ironie, absurdity, grotesky, parodie. Situace na

pomezí mezi komičnem a tragédií se nazývá tragikomično (černý humor).

K charakteristických typů komična patří satira, slovo je latinského původu (satura) a

znamená všehochuť. Satira je typem komična a zároveň uměleckým prostředkem k jeho

vytvoření. Komický účinek je vyvolán zesměšněním vad společnosti nebo jedince,

zastaralých zvyků, pověr nebo jiného vybočení z normálu. Jde o kombinaci humoru a kritiky.

Smích satiry bývá břitký ® čtenář se se záporným jevem vyrovnává tím, že se mu vysměje

(tzv. komická katarze).

K základním satirickým žánrům patří: anekdota, epigram, satirický román, satirická hra,

komický epos, parodie a travestie.

Satirický román ® počátky najdeme už v antice, kde k nejvýznamnějším patří Petroniův

Satirikon. Původně rozsáhlé dílo se dochovalo jen ve zlomcích Hrdinové dva propuštěnci a

hoch Giton, příčina všech pří. Ze zlomků je patrná parodie na řecký dobrodružný a erotický

román. Důležitý je i jazyk díla, který v rozhovorech propuštěnců přechází ve vulgární latinu a

má velkou charakterizační schopnost. Po vzoru Petronia vznikl francouzský renesanční

satirický román Gargantua a Pantagruel ® Francois Rabelais. Příběh obrů v 5. knihách, líčí

svéráznou cestu za poznáním ® kritizuje vše, co mrzačí lidskou přirozenost, např.

scholastická výchova, katolická askeze, rytířské bláznovství. Také Rabelais využívá různých

vrstev jazyka ® archaismů, vulgarismů, neologismy, slovní hříčky. Typ postavy komicky

vyjadřující rozpor mezi skutečností a iluzí uvedl do literatury španělský autor Cervantes ve

svém slavném románu Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha. Hlavní hrdina je parodií

rytířských ctností ale zároveň vyjádřením nezlomné touhy po ideálech lidskosti. Půvab

spočívá v nepoměru mezi šaškovským zevnějškem a ušlechtilým chováním a mravní

opravdovostí. Komika zobrazení přesahuje původní tematický záměr a dotýká se obecně

rozporu mezi mravním svědomím člověka a hrabivou a sobeckou společností (moudrost

bláznovství).

K významným českým satirickým románům patří Čechovy Broučkiády, Haškovy Osudy

dobrého vojáka Švejka nebo Vančurovo Rozmarné léto, Bassova Klapzubova

jedenáctka.Svatopluk Čech vytvořil satirický typ pražského měšťana Matěje Broučka.

Nejprve je přízemním protějškem éterických měsíčanů ® to Čechovi umožňuje parodovat

vlastní básnickou řeč ( Pravý výlet pana Broučka do Měsíce). Kritičtější je komické setkání

Broučka s pražany a tábority Žižkovy doby v Novém epochálním výletu pana Broučka,

tentokráte do 15.století.

Jaroslav Hašek přivádí do literatury zcela odlišný typ ® základním komickým rysem

Švejkovy postavy zůstává vzorná poslušnost a oddanost císaři pánu. To jsou vlastnosti

„dobrého vojáka“, ale svým horlivým plněním nesmyslných rozkazů a příkazů, opakováním

běžných frází a zdůrazňováním svého idiotství Švejk zesměšňuje vládnoucí společnost, její

moc a válku. Naivita a idiotství jsou Švejkovi lstivou maskou a zbraní v zápase s mocí. Švejk

není jenom hlupák, ale představitel lidového rozumu, vtipu, humoru a vytrvalého odporu.

Důležitým prostředkem komiky je jazyk. I když se často zdůrazňuje použití vulgarismů,

Hašek jich používal poměrně málo a jen tehdy, když plnily charakterizační funkci.

Jemným humorem je poznamenáno Vančurovo Rozmarné léto ® tři starší muži, přátelé,

podlehnou stejné slabosti, lásce k artistce Anně. Všichni tři postupně v namlouvání selžou a

tak zůstává jen nenaplněná milostná touha, která patří k pozemským radostem člověka.

Velmi blízko měl k satiře Eduard Bass. V meziválečném období přispíval do Humoristických

listů a do Kopřiv, a v tzv. Letácích vytvořil typ satirické veršované glosy na konzervativní

představitele Rakouska-Uherska a později konjukturalisty ČSR. Významná byla také jeho

činnost v Šibeničkách a v kabaretu Červená sedma. Na jeho humoru oceňujeme

mnohostrannost, pohotovost, vysokou slovní kulturu. Říká se něm, že byl mistrem galantního

žertu. K nejznámějším humoristickým povídkám patří Klapzubova jedenáctka.

Karikaturu a parodii v líčení všedních lidských slabostí a neřestí najdeme v prvotinách Karla

Poláčka, například Povídky pana Kočkodana. K významným satirickým románům řadíme

Dům na předměstí, který zahajuje řadu skladeb o tzv. malých lidech. Obraz narůstající zvůle

strážníka – vlastníka vilky je satirou na majetnický pud, jejíž účinek je vystupňován citlivě

komponovanou stylistickou výstavbou. Před další řadou satirických románů vznikly

humoristické knihy Hráči, Hedvika a Ludvík a Muži v ofsajdu . V prvních dvou dosahuje

vrcholu komika živností – živnosti hráčské (hra v karty je představována jako jediná životní

náplň řady postav) a živnosti rodičovské (jednotlivé postavy Hedviky a Ludvíka ztělesňují

nezdařilé rodičovské typy). Nejúspěšnější z této řady byly Muži v ofsajdu – zobrazení

fotbalových fanoušků, židovského obchodníka Načaradce a otce a syna Habáskových.

Dalším satirickým románem je Michelup a motocykl, další příběh o démonu majetku, který

končí šťastně. S humoristickou tvorbou se Poláček rozloučil románem Hostinec u Kamenného

stolu, kde bohatě využil jazykové komiky stejně jako v posmrtně vydané knize Bylo nás pět,

která je návratem do klukovských let.

Komický epos ® dociluje kontrastního účinku míšením vznešeného a malicherného. Je pro

něj typická parodie, travestie, ironie, směšnohrdinství. K významnějším představitelům ve

světové literatuře patří Voltaire (Panna) v české literatuře pak Karel Havlíček a jeho skladby

Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Hrdina Tyrolských elegií vypráví se

statečným humorem a ironií měsíčku příběh svého odloučení od domova a cestu s policajty do

Brixenu. V závěru přechází v komicky nadsazený heroický tón a podává zprávu o tom, jak se

splašili koně na cestě, kterou rámují hory „větší než je hloupost mezi národy“. Pokladem

veselé skladby Král Lávra byla irská pohádka. Ji využil k zesměšnění korunovaných hlav,

protože „oslí uši přece ke koruně sluší“. Látka komického eposu Křest svatého Vladimíra se

váže k historické legendě o nástupu křesťanství v Kyjevské Rusi. Vyprávění je vloženo do úst

smyšlenému lidovému vypravěči. Děj líčí konflikt mezi pohanským bohem Perunem a carem

Vladimírem, odsouzení a popravu Peruna a bezbožnost v Rusích. Postavy jsou

charakterizovány svými promluvami, akcemi a vzájemnými vztahy. Sympatický komický

hrdina Perun (jadrná čeština) kontrastuje s pokrytectvím úředníků a božích služebníků.

Ke komickým eposům přiřazujeme často zvířecí eposy. Mezi nejslavnější patří

starofrancouzský satirický zvířecí epos Román o Lišákovi, který nastavuje kritické zrcadlo

feudální společnosti. Osnovu děje tvoří spor mezi drzým, cynickým a lstivým Lišákem a

vlkem. Lišák znásilní vlčici, loví s neúspěchem kohouta Kokrháče, dostane vlka do studně,

ošidí havrana o sýr…V české literatuře je známý Hanumann Svatopluka Čecha.

Ke komickým eposům patří také tzv. stavovská satiry, typická pro středověkou literaturu. Jí se

vzájemně zesměšňují měšťané, sedláci, rytíři ( Hradecký rukopis)® obdobou v žákovské

poezii jsou skladby Podkoní a žák, Píseň veselé chudiny.

Epigram ® pochází z řeckého slova epigramma = nápis. Krátká satirická báseň vyjadřuje

úsečnou formou výraznou a adresnou myšlenku. Obvykle je epigram složený ze dvou částí.

V první je uvedena jistá skutečnost (expozice) například „Odkud vzalo - zkouším žáky –

jméno Rakous počátek?“, ve druhé je překvapivé řešení (pointa) ® Od raků, neb oni taky

chodí pořád nazpátek“. Ve světové literatuře vytvořil typ krátké, ostře vypointované básně

satirického rázu římský básník Martialis sbírkou Epigramy. Do té doby se epigramem rozuměl

jakýkoliv příležitostný nápis. Martialis vynikl nečekanou vtipnou pointou, používal parodie,

nadsázku a gag. Na formování českého moderního epigramu měli vliv Čelakovský, Kollár a

hlavně Karel Havlíček Borovský sbírkou Epigramy. Pět oddílů je věnováno církvi, vlasti,

králi, Múzám a světu. Jeho satira zahrnuje různé odstíny ironie, pohybuje se od

intelektuálního vtipu k studentskému až lidovému humoru. Vtipné slovo je pro Havlíčka

účinná zbraň. Uveď příklady epigramů dle vlastní volby ® Českých knížek hubitelé lití.

Plesnivina, moli, jezoviti. Nechoď Vašku s pány na led, mnohý případ známe, že pán sklouzne

a sedlák si za něj nohu zláme…..

Satirická hra ® komedie, jejíž námět je zaměřen ke společenské kritice nebo se vysmívá

lidským pošetilostem a charakterovým chybám. V zájmu umocnění kritiky a výsměchu

pracuje s nadsázkou, zveličováním a s karikaturou. Satirické prvky jsou doloženy už

v antickém divadle ® Aristofanés, Plautus. K jejich oživení dochází v renesanci ®

Shakespeare, v době klasicismu ® Moliére, v 19. století ® Gogol, Wilde, ve 20. století se

uplatnily satirické prvky v kabaretu, revue ® Osvobozené divadlo a v absurdním dramatu ®

Dűrrematt, Havel.

K zakladatelům komedie patří starořecký autor Aristofanes. K velmi zdařilým satirickokritickým

hrám patří Jezdci, jejichž děj se odehrává před domem athénského lidu (Demos),

zosobněného v ne příliš lichotivé karikatuře postavou starého náladového dědka, který se

zajímá jen o své pohodlí. Dva jeho otroci jsou nespokojeni s tím, jak patolízalský vrchní otrok

ovládá lid a tak hledají ještě většího ničemu, než je on. Ten se předhání v pochlebnosti Lidu,

zvítězí a získá přízeň lidu, aby jej v kotli omladil. Aristofanés zobrazil skutečné politiky a

nešvary lidového shromáždění. Protiválečný námět je zpracován v komedii Lysistrata. V době

peloponésské války se ženy Athén a Sparty dohodnou, že budou odmítat pohlavní styk

s manželi, dokud neuzavřou mír. Pohlavní odříkání stojí ženy nadlidské úsilí, ale když už ani

muži nemohou déle odolávat svým touhám je mír podepsán. Tato komedie odpovídá pojetí

antické komedie – zlidštění bohů, ostrá politická a literární satira, drastická až obscénní

komika.

K nejslavnějším komediím římského dramatika Plauta patří Pseudolus, hra o chytrém

otrokovi. Hlavními rysy Plautovy tvorby byl jiskrný, vtipný dialog, plný slovních hříček a

parodie. Využíval všech vrstev jazyka od vysokého sakrálního stylu až k vulgární latině.

Vrcholem renesančního dramatu je tvorba W. Shakespeara. Pravděpodobně první komedií

byla hra Zkrocení zlé ženy. V předehře si lord vystřelí ze spícího opilce a namluví mu, že jeho

dosavadní minulost byla jen přeludem šílenství. pro opilce pak herci sehrají komedii o

zkrocení zlé ženy. O ruku krásné Blanky soupeří mnoho nápadníků, ale otec ji neprovdá, doku

se nenajde ženich pro jeho starší dceru Kateřinu. S tou se rozhodne oženit bujný, vtipný a

trochu silácký šlechtic Petruccio. V brilantní slovní půtce přemůže Kateřinin odpor a smluví

den svatby. Na ni přijde pozdě a zmaškařen a ihned Kateřinu odvádí do svého venkovského

sídla. Tam po mnoha ústrcích Kateřina pochopí, že hněv a vzdor nemají smysl. Za odměnu se

vrací s manželem do Padovy k otci, kde Kateřina udělí lekci ostatním ženám, jako

nejposlušnější z nich.

Poetická komedie Sen noci svatojánské je syntézou různých kulturních tradic, uměleckých

postupů a forem. V době, kdy vévoda Théseus chystá svou svatbu s královnou Amazonek,

utíkají z Athén do blízkého lesa dva mladí milenci, kterým brání ve sňatku otec dívky. V lese

je pronásleduje jejich sok sledovaný svou někdejší láskou. V nočním lese však panuje svár

mezi králem a královnou elfů, který chce král elfů vyřešit pomocí šťávy z květu, vyvolávající

milostnou vášeň. Omyly při použití této šťávy vnášejí zmatek do vztahů mezi milenci.

Zároveň nacvičují v lese athénští řemeslníci hru, kterou pak předvádějí na trojnásobné svatbě.

Mezi další komedie patří Jak se vám líbí, Večer Tříkrálový.

Moliér karikoval neřesti a chyby Francie 17. století. V Donu Juanovi, neřesti šlechty,

především krajní individualismus, cynické pohrdání lidmi a odpor proti uznávaným

autoritám. Juanovi ponechal Molier drzou smělost a smysl pro stavovskou hrdost. Sotva se

Juan zmocnil dony Elvíry, unesl ji z kláštera a svedl, pomýšlí na nová dobrodružství. Na své

dramatické pouti svůdníka žen se dostává až k hrobce komtura, kterého před časem zabil, a

pozve výsměšně sochu komtura na večeři. Na večeři s bohatým měšťanem přichází jednak

Juanův otec, který vyjadřuje odpor k synovu životnímu stylu, objeví se tu jako výstraha

milující Elvíra. Přichází také socha. Juan odhalí, že vypršel čas mu vyměřený a přichází trest,

otevírá se země a Juana pohltí. Charakterová komedie, která pranýřuje náruživou závislost na

mamonu, Lakomec, je u nás jedna z nejznámějších. Harpagon, přestože bohatý, krutě omezuje

své děti a vykořisťuje služebnictvo. Proměnu Harpagonových záměrů (sňatky dětí) způsobí až

ztráta 30 tisíc zlatých dukátů, intrika chytrého sluhy. Výměnou za ně se vzdá sňatku s milou

svého syna a dovolí sňatek své dcery se svým správcem.Osobitý typ divadelního žánru, ve

kterém se uplatnily prostředky charakterové komedie je Zdravý nemocný. Navazuje v něm na

dlouholetou tradici tzv. doktorských komedií. Moliére ji využil pro kontrast mezi skutečnou

hloupostí a řečovou okázalostí. Nadsázku dovedl k obecnější výpovědi o skutečných a

falešných hodnotách lidského života. V jádru děje stojí Argan, který tyranizuje okolí i rodinu

chorobnou hypochondrií. Šetrný Argan chce svou dceru provdat za lékaře. Dceři pomůže

komorná, která v lékařském převleku naordinuje Argovi nesmyslné operace (uříznutí ruky,

vypíchnutí oka). Další charakterové komedie Tartuffe (svatoušek), tragikomedie Misantrop.

K nejčastěji uváděným hrám činoherního repertoáru patří Gogolův Revizor. Děj se opírá o

anekdotický příběh o falešném revizorovi. Tradiční motiv záměny je využit k originální

charakterové komedii. Do zapadlého provinčního města má přijet revizor. Strach a špatné

svědomí úředníků předurčují a motivují průběh děje, ve kterém je odhalen široký rejstřík

podvodů a zlořádů. Chlestakov využije večeře na svou počest, půjčí si, přijme dary i stížnosti,

dvoření dam a dcer a rychle odjede dřív, než se objeví skutečný revizor. Postavy jsou zajatci

svého strachu (včetně Chlestakova ), jeden nerozumí druhému a ani se nesnaží porozumět. pro

svět revizora platí, že pojítkem mezi lidmi je klam, lež.

Na konci 19. století vznikla konverzační komedie Oscara Wilda- Jak je důležité míti Filipa.

Dva přátelé si vymyslí osoby – mezi nimi Filipa, zhýralého bratrance. Milostné zápletky

končí zásnubami. Osobitost není v zápletce, ale v živém dialogu, plném aforismů, epigramů,

bonmotů, jiskřivé ironie.

Na počátku 20. století zaujal svou komedií Pygmalion Bernard George Shaw. Svým názvem

odkazuje na Ovidiovy Proměny. Profesor fonetiky, zapřísáhlý starý mládenec uzavře se svým

přítelem sázku, že z pouliční květinářky Lízy učiní dámu tak, že ji naučí spisovně mluvit. Ze

zanedbaného děvčete se vyloupne citlivá a bystře uvažující dívka. její půvab okouzlí celou

společnost na velvyslanectví. Ale Líza je nešťastná – nemá se kam vrátit. Matka starého

mládence ji přijme do svého domu a ten pozdě lituje, že dala přednost jinému muži. Shaw

vytvořil intelektuálně založenou komedii, kterou útočil proti lidským slabostem, předsudkům

a konvencím.

Mezi nejvýznamnějším představitele absurdního dramatu řadíme: Samuela Becketta – Čekání

na Godota (tematika absolutní bezvýchodnosti, totalitní beznaděj), Friedricha Dűrrenmatta –

Fyzikové, tragikomedie Návštěva staré dámy.

Mezi české komedie

– fraška Mastičkář ze 14. století.

– hry Václava Klimenta Klicpery: Rohovín Čtverrohý, Divotvorný klobouk, Každý něco

pro vlast, Veselohra na mostě

– Jaroslav Vrchlický: Noc na Karštejně

– Ladislav Stroupežnický: Naši furianti

– Osvobozené divadlo

– Semafor

– Divadlo Járy Cimrmana

– Hry Václava Havla

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 40130
Měsíc: 299
Den: 5