23. Obraz války v literatuře
Válka se řešila již dříve, ale ne v takové míře - Ilias
Literární druhy : Epika, drama, lyrika
Literární žánry : román, reportážní román
1. světová válka – historický kontext
- technický a vědecký rozvoj – zneužito ve válce
o teorie relativity (Einstein)
o letadla (bratři Wrightovi) – válka ovlivnila i zázemí (stíhačky, bombardéry)
o Dieselový motor – tanky
o Bezdrátová telegrafie (Marconi) – dorozumívání
- Nově sjednocené státy (Itálie, Německo) – chtějí kolonie – chtějí je sebrat Anglii, Francii
- Díky pokroku roste sebevědomí národů, všichni si myslí, že musí vyhrát, proto se války zúčastní – světová válka
- Díky nové technologii je válka velmi brutální – ztráty na životech, ztráty idejí, hledání nových jistot, zklamání, pokus o nový řád (Versaillská jednání)
Ohlas na 1. světovou válku
- antimilitaristické romány
Henri Barbusse – OHEŇ (1916) – deník válečné čety
o protiválečné
o epizody ze života vojáků, líčení jejich utrpení a hrůz
Romain Rolland – novela PETR A LUCIE (1919) – láska mladých lidí v době války, oba umírají v kostele při bombardování, protiválečná novela, Shakespearovský námět, láska je zde v protikladu k válečným hrůzám
Erich Maria Remarque – patří ke ztracené generaci (zažila válku za mlada, román NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID (1929)– gymnaziální studenti jdou dobrovolně na frontu, postupně ztrácí iuze o hrdinství, umírají, hrdina Pavel Baumer, naturalistická, antimilitaristické; román CESTA ZPÁTKY (1931)– neschopnost zapojit se zpět do normálního života po návratu z války, jsou poznamenáni i dlouho po válce
Arnold Zweig – rozsáhlý románový cyklus VELKÁ VÁLKA BÍLÝCH MUŽŮ (1927-57) – např.SPOR O SERŽANTA GRÍŠU, MLADÁ ŽENA Z ROKU 1914, VÝCHOVA PŘED VERDUNEM; Žid – donucen k emigraci
Ernest Hemingway –člen červeného křížena války, zobrazení psych. Dějů v člověku, objektivní styl,. román SBOHEM, ARMÁDO (1929) – zažil válku na italské frontě, příběh lásky mezi am. Vojákem a angl. Zdravotní sestrou, nesmyslné vraždění
Karl Kraus – drama POSLEDNÍ DNOVÉ LIDSTVA
John Dos Passos – román TŘI VOJÁCI (1921)
William Faulkner – román VOJÁKŮV ŽOLD (1926) – návrat zraněného válečného letce; román BÁJ (1954) – alegorický román
Čechy - 1. světová válka – Češi bojovali za Rakousko-Uhersko
- „válečný realismus“ – válku objektivně popsat
- kladný postoj – nové poznání, zdroj energie – kladný postoj
- nesmyslnost, zlo, jsou proti
Legionářská literatura - odkryli problém legií, kronikářský významtvořena příslušníky československých legií (zejména ruských)
Rudolf Medek – sbírka LVÍ SRDCE (1919) – oslava hrdinství, báseň Zborov, romány: OHNIVÝ DRAK (1921), VELIKÉ DNY (1923), OSTROV V BOUŘI (1925), MOHUTNÝ SEN (1926), ANABÁZE (1927), LEGENDA O BARABÁŠOVI (1932)-KAPITÁN Barabáš a jeho sluha; drama – PLUKOVNÍK ŠVEC (1928) – oběť velitele, oslava heroismu legionářů
Josef Kopta – román TŘETÍ ROTA (1924), TŘETÍ ROTA NA MAGISTRÁLE (1927), TŘETÍ ROTA DOMA (1934), i psychologické prokreslení hrdinů
František Langer – soubor povídek ŽELEZNÝ VLK (1920), drama JÍZDNÍ HLÍDKA (1935); další tvorba dramata: VELBLOUD UCHEM JEHLY (1923), PERIFÉRIE (1921), DVAASEDMDESÁTKA (1937), GRANDHOTEL NEVADA (1927), OBRÁCENÍ FERDYŠE PIŠTORY (1929)
Václav Kaplický – reportážní román GORNOSTAJ (1936), pravdivý život legií
Jaroslav Kratochvíl – dvoudílný nedokončený román PRAMENY (1934), historická publikace CESTA REVOLUCE (1922), sociální pohld
Ostatní autoři
ostřejší sociální myšlení – Neumann, Hora
konzervativní postoj – Durych, Medek, Hilbert
prohloubení kriticismu
-A.M.Tilschová – román HALDY (1927)- sociální kronika, VYKOUPENÍ – rozklad rodinných svazků, kritismus naturalismus
-K.M.Čapek Chod – romány TURBINA – úpadek měšťanstva (1916), JINDROVÉ - vztah mezi otcem a synem(1920)
-Jaromír John – VEČERY NA SLAMNÍKU – povídky, vypráví lidé o válce
-Fráňa Šrámek – ŽASNOUCÍ VOJÁK
Vážná vlastenecká tetralogie – Viktor Dyk – LEHKÉ A TĚŽKÉ KROKY, ANEBO, OKNO, POSLEDNÍ ROK (1918-1922)
Antonín Sova – ZPĚVY DOMOVA (1918)
Fráňa Šrámek – vitalistická hra LÉTO (1915), sbírka SPLAV (1916) - vitalismus
Petr Křička – ŠÍPKOVÝ KEŘ – jemná lyrika
S.K.Neumann – knihy úvah a vzpomínek – ELBASAN (1922), VÁLČENÍ CIVILISTOVO (1925), BRAGOŽDA (1928); TŘICET ZPĚVŮ Z ROZVRATU (1918) – prožití světové války v Albánii
Jaroslav Hašek –bohém, hospodský povaleč, smysl pro humor, noviny => satiry, humoresky,
provokatér
- Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války - román, tetralogie,Švejk
prohnaný x hloupý, oddanost vojenské vrchnosti, chaos a absurdita války x
optimistický, živelný Švejk, humorná satira, Švejk vše zesměšňuje, vulgarismy,
komické situace, mozaika různých epizod, tzv. švejkovina , zesměšnění války a rakouska uherska
Vladislav Vančura – POLE ORNÁ A VÁLEČNÁ (1925)
Josef Hora – romány SOCIALISTICKÁ NADĚJE (1922), HLADOVÝ ROK (1926)
Božena Benešová –trilogie–ÚDER, PODZEMNÍ PLAMENY, TRAGICKÁ DUHA(1926-33) – úloha inteligence v protirakouském odboji, vliv války na život lidí v zázemí
Karel Nový – trilogieŽELEZNÝ KRUH - venkovani z proletářského prostředí(1927-32), SARAJEVSKÝ ATENTÁT (1935)
Karel Konrád – román ROZCHOD! (1934) – varování - hrozba další války
Josef Hora – Socialistické naděje, Hladový rok – vzbouřená hladina v Čechách
Antonín Sova – Zpěvy domova – poezie, nár. tradice
Viktor Dyk – Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok – sarkasmus, vlatenecké verše
Německo se cítí pokořeno, je ekonomicky na dně, národ potřebuje zvednout sebevědomí. V tomto ovzduší se snadněji uchytí Hitlerovi anti - humánní myšlenky. Na rozdíl od první světová války zemřelo méně lidí v poli, zato více v plynových komorách. – antisemitismus, propagace árijské rasy.
Ohlas na 2. světovou válku
Rusko(oslava hrdinství vojáků) X Západ (nízkost války, živočišné pudy, naturalističtější, vojáci ukazováni jako zvířata, důraz na nesmyslnost války)
- Patric Ryan
o Velká Británie
o Jak jsem vyhrál válku – na válku se dívá z jiného úhlu, humorné, satirický román, absurdita války, válka je zde zesměšněna
o Podobné českému Švejkovi - zesměšnění autorit, rozkazů
o Hl. hrdina – Goodbody – absurdnost, má hrozné tělo
o Autor je zároveň vypravěč
o Film s Johnem Lenonem
o Kompozice: dílčí epizody, nemá jednotnou dějovou linii (jako Švejk)
- James Clevell
o Velká Británie
o Král krysa – ze zajateckého tábora v Japonsku, američtí vojáci žijí v nelidských podmínkách, téma – schopnost obchodování, určité postavení, nevděčnost, touha přežít, hovorová slova, vulgarismy, do jisté míry autobiograf., mapuje život v táboře
o Kompozice :Děj není lineární – prolínání dějů
o Nemá absolutní morální rozuzlení
- Robert Merle
o Francie
o Smrt je mým řemeslem – hrůzný obraz koncentračního tábora, prosté výrazové prostředky, inspirace životem Roberta Langa – pohled z druhé strany, o muži, jenž zřídil Osvětim (proti tomu např. Muž bez osudu – Osvětim z pohledu vězně), disciplína, vliv rodiny, automatismus – prosté plnění rozkazů, absurdní situace, otázka viny (necítil ji, konal to mechanicky), mravní schizofrenie
- Joseph Heller
o USA
o Kritický proud am, literatury, humoristické vidění světa, ironie
o Hlava XXII – antimilitarismus,(kritizovali to, jako znesvěcení památky am. Vojáků), absurdnost války, podobnost se Švejkem
- Mailer Norman
o USA
o Nazí a mrtví – mezi válečným a psychickým románem, nazíráno na situaci několika očima, nesmyslnost voj. Příkazů, degradace člověka, naturalismus, narušená psychika, zmatenost světa, bezradnost člověka
o Objektivní, snaží se o co největší dokumentárnost
o Kompozice: Situaci popisuje několik postav, různé pohledy
- Günter Grass
o Německo
o Člen Skupiny 47
o Plechový bubínek – absurdnost války (absurdní situace – přechází z er – formy do ich - formy), nesmyslnost války – věda je využita v neprospěch lidstva – Oskar své schopnosti používá také proti lidem, postmoderna(různé metody, postupy), neologismy, metafory, vulgarismy
o Zfilmováno – oskar za herecký výkon
- Boris Polevoj
o Rusko
o Příběh opravdového člověka- podle opravdového příběhu, propaganda SSSR, silný hrdina, vyzdvihování přírody, vůle přežít
- William Styron
o USA
o Autor z Jihu
o Sophiina volba , vyšla 1979– život v U po druhé svět válce, psychické vyrovnání s válkou, otázka viny, americká povaha, trauma z války, otázka rasismu, psychoanalýza
o Zobrazení 60. a 70. let
o Citace – větší autentičnost
Sophiina volba – shrnutí
- Tento román se od ostatních románů z druhé světové války liší tím, že se nezabývá utrpením za války, ale poukazuje na dlouhodobá utrpení po válce. A to utrpení psychická, protože těch se člověk tak snadno nezbaví. – dědictví války
- V knize se prolíná několik časových rovin, z toho dvě nejdůležitější. Sophiino vyprávění o životě v koncentračním táboře , psané v er – formě a Stingův život v Americe, psané v ich – formě. Právě díky naprosté odlišnosti těchto dvou linií, jiná forma, jiný styl vyprávění a především tematická odlišnost (hrůza a lehkovážnost) činí román ještě děsivějším a čtenář si více uvědomí utrpení v táboře. – utrpení je působivější, existenciální otázky X zábava
- Autor William Styron se narodil v na jihu USA. Tato okolnost velmi ovlivnila jeho dílo,zabývá se totiž situací na jihu USA, především otázkou otrokářství a rasismu obecně.Toto téma se neobjevuje jen v Sophiině volbě, ale i v jeho dalších dílech – Ulehni v temnotách, Zapal ten dům, Doznání Nata Turnera. Konkrétně v Sophiině volbě si klade otázku, zda je možné srovnávat holocaust se situací černochů na jihu., autobiografické prvky
- Dalším motivem v jeho tvorbě, nejen v Sophiině volbě, je otázka viny, v čemž navazuje na díla Dostojevského. Je to pocit viny, který Sophii nakonec zahubí.(nedokáže se sní vyrovnat a žít) Ale je to „vina, v které je ona sama nevinně“. Sophie se trápí svou volbou, mezi dětmi, svým předstíráním antisemitismu, pragmatickým chováním v Osvětimi. Právě kvůli tomuto pocitu viny snáší veškerá Nathanova pokořování. Je přeci vinna a musí trpět.
- Kompozice: Se Sophiiným osudem nás autor neseznamuje chronologicky. Můžeme si všimnout, že její osud je nám odhalován po kouskách. Vždy se dozvíme něco, co bylo předtím zamlčeno. Autor tímto graduje hrůznost Osvětimi. Je to hrozné, ale může to být ještě horší.
- V knize můžeme porovnat i americký poválečný život s evropským(studená válka). Ameriky se válka téměř nedotkla. Lidé se mohli zabývat maličkostmi, hledat problémy tam, kde nejsou, zatímco v Evropě se museli vzpamatovávat z hrůz války a koncentračních táborů. Zde také najdeme Sophiiny kořeny pohrdání psychoanalýzou. To, co řeší Američané, podle ní nejsou problémy.
- Kompozice díla je rámcová, skládá se z jednotlivých příběhů, které mapují Sophiin život v koncentračním táboře. Námětem (fabulí) je téma války, konkrétně jak se válka podepsala na jedincích. V knize převládá postup vyprávěcí, ale najdeme zde i postup úvahový a popisný, především dynamický popis. Vyskytují se zde hovorové, často i vulgární výrazy.
- Film: Hl role: Maryl Streepová – komerčnost, příliš dramatické, moment volby tak nevyzněl
Protektorát Čechy a Morava
- Jan Drda - Němá barikáda (hrdinství obyčejných lidí)
- Arnošt Lustig – Modlitba za Kateřinu Horovitzovou
- Jan Otčenášek – Romeo, Julie a Tma (láska za války, srovnání s Petrem a Lucií)
- Bohumil Hrabal . Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále
- Ota Pavel – Jak jsem potkal ryby, Smrt krásných srnců
Explainer Video for your website
(Jo, 29. 10. 2024 14:42)